Zprávy a články


Jarní svod 2016

přidáno: 20. 4. 2016 5:10, autor: Jakub Novotný   [ aktualizováno 20. 4. 2016 5:32 ]

Jarní svod - HS Velké Popovice 2016


Jarní svod 2016


Jarní úklid 2016 - Čistý Ladův kraj

přidáno: 20. 4. 2016 5:07, autor: Jakub Novotný   [ aktualizováno 20. 4. 2016 5:22 ]

Jarní úklid

Jarní úklid , "Čistý Ladův kraj " i nimrodi sbírali ..., zvláštní, že se vždy něco najde, i když se uklízí poněkolikáté..



Co dělá myslivec na jaře aneb „práce jako na lese“

přidáno: 20. 4. 2016 4:48, autor: Jakub Novotný

Je tu konec zimy, a to pro myslivce znamená jedním slovem „brigády“.  Letošní zima k nám byla naštěstí milosrdná, a tak můžeme začít pracovat na údržbě a ochraně lesa již na konci února.  Naším úkolem a jednou z prvních brigád je vysadit cca 2000 kusů stromků na pasece v Bukovci.  Nejdřív je však potřeba paseky vyčistit. Náletové dřeviny vykácíme, něco vezme křovinořez a nakonec staré klestí spálíme.   Stačí jedna únorová sobota a díky tomu, že je nás na práci opravdu hodně, máme obě paseky vyčištěné a připravené na sázení nových stromků.  Ještě odpoledne jdou dobrovolníci zkontrolovat, zda nehoří něco, co nemá. Další sobotu už sázíme.  Sešlo se nás celkem dost, tak nám jde práce pěkně od ruky. Nejdřív natáhneme  provázky, ať máme rovnou lajnu. Sazečem (něco jako úzký rýč) uděláme díru, do které dáme stromek a sazečem utáhneme, ať stromek pevně sedí No a takhle ještě 2000x a máme hotovo. O závlahu se za nás postará již příroda. Někoho bolí záda, někoho kolena, někoho vůbec nic, ale všichni mají spokojený výraz při pohledu na ten nový kus lesa. Naší odměnou jsou řady malých stromků, které budou ze začátku sloužit jako kryt pro zvěř a nakonec jsou tu i pro nás a naše děti.

                                                                                                                                   LOVU ZDAR

                                                                                                                                   Za HS Velké Popovice

                                                                                                                                                                   Volák Tomáš

Jak ošetřit a upravit zvěřinu

přidáno: 23. 1. 2011 11:08, autor: Jakub Novotný   [ aktualizováno 23. 1. 2011 11:58 ]

Nastává období mysliveckých plesů, kdy i laická veřejnost má možnost získat kvalitní zvěřinu. Ať už je to zvěř pernatá nebo srstnatá, je dobré znát postupy, jak se zvěřinou správně naložit, jinak se vystavujeme konfrontaci se špatným výsledkem našeho snažení, a tím je upravit zvěřinu pro labužnickou konzumaci.
    Zaprvé, zvěřinu lze "dodávat" ( prodat ) konečnému spotřebiteli za splnění zákonných podmínek. Zvěřina se dodává nerozporcovaná v kůži nebo v peří, zvěř spárkatá je vyvržená a každý kus byl zkontrolován proškolenou osobou podle evropské vyhlášky EU 853/2004 a podle veterinárního zákona č. 166/1999. Proškolená osoba zkontroluje vnitřní orgány zvěře, zda nejeví známky patologických změn nebo výskyt parazitárních onemocnění. V případě pozitivního nálezu nemůže vydat potvrzerní s razítkem "BEZE ZMĚN"  a zvěř nemůže být distribuována výše uvedeným způsobem, ale pouze až po kontrole úředním veterinářem.
    Získá-li laik zvěřinu, zpravidla řeší otázku jak na to. U drobné zvěře ( bažant,zajíc apod.) je vhodné co nejdříve zvěř stáhnout a zbavit vnitřností. U pernaté se pokusíme zvěř oškubat nasucho, pokud je zvěř mladá, tak se kůže trhá. V takovém případě je vhodnější zvěř také stáhnout z kůže. Je dobré neřídit se radami z dřívější doby, kdy se zvěř nechávala  viset na balkonech celé týdny, to však není dobrý postup. Zvěřina se tím velmi rychle kazí a je pak nepoživatelná. Mnohem lepší způsob je nechat zvěřinu vyzrát v chladničce v podobě čisté svaloviny. Pro dozrání postačí 3- 4 dny od ulovení.
    Další speciální zacházení zvěřina nevyžaduje a pro další úpravu pro tepelné zpracování  postupujeme podle návodu v mysliveckých kuchařkách.

Jakub Novotný 
osoba proškolená k prohlížení zvěře

Problematika volného pobíhání psů

přidáno: 13. 1. 2011 10:33, autor: Jakub Novotný   [ aktualizováno 13. 1. 2011 23:31 ]

Mimo obec jsou v podstatě všechny pozemky včetně polních a lesních cest zařazeny jako honební plochy do konkrétních honiteb. Při pohybu psů je nutno respektovat §9 odst.1) Zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. : „Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, …“ a dále §10 odst. 1): „Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.“ V §14 stejného zákona – Oprávnění myslivecké stráže, odst.1), dále v § 35 téhož zákona Myslivecký hospodář je oprávněn, odst. 3) je stanoveno: „Myslivecká stráž (Myslivecký hospodář) je oprávněna-(n): …. e), usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; …. pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se tato vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební;….“ Znamená to tedy, že pes, který se například rozeběhne za zajícem a neuposlechne okamžitě na zavolání svého vůdce, je nezodpovědností majitele vystaven vážnému nebezpečí. Řada lidí namítne, že oni mají přece dva výmarské nebo maďarské ohaře, labradory,… nebo jiné dnes módní lovecké plemeno. K tomu lze odkázat na níže uvedené stanovisko právníka. Existuje také u nás dobře známý medializovaný případ zastřelení volně pobíhajícího rhodéského ridgebacka (lovecké plemeno honičů) myslivcem, který nebyl mysliveckou stráží. Rozhodnutí soudu znělo: řádově stejné (v desítkách tisíc) pokuty pro myslivce za neoprávněný odstřel (protože nebyl mysl. stráží) a rovněž majiteli psa za neoprávněné volné vypuštění psa. Volné pobíhání psů je (pro mnohé asi překvapivě) také v rozporu se zákonem proti týrání zvířat, podle kterého „…je zakázáno nechat volně pobíhat zvíře v zájmovém chovu.“, což se vztahuje i na psy. V případě prokázání porušení tohoto ustanovení (dva svědci, přítomnost obecní či státní policie, natočení kamerou nebo mobilem, fotodokumentace…) hrozí majiteli ve správním řízení zaplacení správního poplatku 1 500,- Kč a pokuta do 20 000,- Kč. Výjimky jasně vymezují zákony a patří mezi ně např. povinnost uživatelů honiteb v dostatečném počtu držet a používat lovecky upotřebitelné psy (s příslušnými zkouškami z výkonu). Ti se pohybují v honitbách buď vlastních, nebo pronajatých za úplatu na základě nájemních smluv. 

Stanovisko právníka k nejčastějším případům

„Pokud jakýkoliv pes v honitbě (ale i mimo ní) úmyslně zaútočí na jakoukoliv osobu, nebo na psa, kterého tato osoba vede, může poté přijít v platnost zpravidla Trestní zákon 140/61 Sb.ve znění 161/2006 Sb. § 13 (nutná obrana), popř. § 14 (krajní nouze). Každý občan by se měl ve vlastním zájmu poučit o obsahu (a nadřazenosti nad ostatními zákony), nastanou-li podmínky v tomto zákoně vyjmenované (např. útok, hrozící škoda apod...). Takže i v případě, kdy JAKÝKOLIV PES nebo jiné zvíře strhává zvěř a hrozí-li vznik škody, je nejenom právem ale (dle jiných platných zákonů) povinností zúčastněného občana (nejenom myslivce) škodě předejít, přičemž důsledek činu nesmí způsobit škodu větší, než by hrozila nečinností (viz krajní nouze). A mnozí občané netuší, že takový tříletý chovný srnec má hodnotu přes 10 tis.Kč, zajíc se nakupuje v Maďarsku pro osvěžení chovu za cca 350 Euro/ks.... atd.. Diskuze o právu a povinnostech majitelů psů - pokud jsou vedeny lidmi, kteří si za jakoukoliv cenu chtějí prosadit jen to jejich vlastní právo (třeba i v dobrém úmyslu), mají výsledek jediný - a to lidovou tvořivost a právní chaos v diskutované oblasti.

Dále platí:      1) Pro stanovení výše škody v případě sporu si soud určí příslušného znalce v oboru. A toho nebude zajímat, za kolik jste koupili štěně (to se dá domluvit s prodejcem) a co vás stál jeho výcvik. Určí cenu obecnou a nic s tím nenaděláte - vždyť zeptejte se pěti náhodně vybraných neznámých osob na hodnotu Vašeho pejska - budete se divit. A soud také tak bude zkoumat, jak z OBECNÉHO POVĚDOMÍ je známo, jak může (nebo musí?) osoba povinná znát výši možné škody.

2) Aby kdokoliv používal zákonnou ochranu - pak musí dát najevo PŘEDEPSANÝM ZPŮSOBEM, že tuto ochranu má. Policista v civilu není veřejným činitelem do té doby, než se svému okolí prokáže (průkazem, odznakem, uniformou atd.) způsobem, uvedeným v právním předpisu. DO TÉ DOBY MU ZÁKON ŽÁDNOU OCHRANU NEPŘIZNÁVÁ. A stejně tak: příslušník armády, BIS, kriminální služby, myslivecká stráž, lesní stráž, rybářská stráž .....a další veřejní činitelé..... A POTAŽMO DALŠÍ OSOBY NEBO VĚCI (např. PSI), kteří požívají nějakou ochranu. A proto při akcích vidíte na psech dečky s červeným křížem, obojky s nápisem policie, bílé obojky slepeckých psů...atd. (označení nemusí být přesné, atd. ... viz příslušné prováděcí vyhlášky). „

 

Závěr: lidé, kteří si pořizují psa, musí dobře zvážit nejen, které plemeno se jim líbí a možnosti v rámci vlastní nemovitosti (dům, dvůr, zahrada), ale také aspekty případného pohybu mimo tyto objekty. Lovecká plemena byla často po stovky let šlechtěna s ohledem na rozvíjení loveckých schopností. Tyto vlohy lze v jedné generaci utlumit, ale nikoliv odstranit. Byla by to ostatně i škoda. Lovecké geny jsou obecně zakódované v každém psu, protože pořád zůstává šelmou. Je tedy třeba zvážit, zda potřebujeme hlídače, domácího mazlíčka, asistenčního psa či pomocníka při lovu, a podle toho volit plemeno. Na obecní pozemky v intravilánech se vztahují obecní vyhlášky (většinu pohyb pouze na krátkém pevném vodítku a povinnost sbírat exkrementy). Ostatní pozemky pak mají konkrétního majitele nebo skupinu majitelů a pohyb psů na nich je omezen republikovými zákony a vyhláškami. Jestliže se na těchto pozemcích nacházíme, nejsme doma, jsme tu na návštěvě. A měli bychom se chovat jako slušná návštěva. Majitelé a nájemci pozemků – zemědělci, lesníci a myslivci – se pak určitě budou chovat jako slušní hostitelé. Vypustit psa z vodítka pak můžeme jen za podmínky jeho absolutní poslušnosti v jakékoliv situaci. Třeba i ve chvíli, kdy metr před ním vyběhne zajíc. A, upřímně řečeno, takových psů je zanedbatelné procento. Platí pak otřelý slovní obrat, že neznalost zákonů neomlouvá….

 

Ing. Pavel Černý

předseda MS Veleň se sídlem v Mratíně

a předseda OMS Praha - východ


( Publikováno se souhlasem autora)  

Jak správně přikrmovat zvěř

přidáno: 15. 12. 2010 9:44, autor: Jakub Novotný   [ aktualizováno 15. 12. 2010 10:19 ]

Volně žijící zvěř je schopná přežít zimní období v celku bez úhony, ovšem za předpokladu, že je v dobré fyzické kondici  a je na zimu připravena. K tomu aby se tak stalo přispíváme přikrmováním. O co jde?
    Například srnčí zvěř se na zimu připravuje už od září , kdy se intenzivně pase na dosud bohaté nabídce a vytváří si bohaté tukové zásoby z kterých pak vystačí celou zimu. Právě v této době začínáme zvěři předkládat jadrné krmivo , nejlépe energeticky výživné, ideálně ječmen. Tak jak postupem ubývá přirozené nabídky, zvěř stále více navštěvuje krmná zařízení . 
    V té době dochází u zvěře ke změnám trávícího ústrojí. Mění se střevní mikroflóra, mění se žaludeční výstelka, počet klků žaludku se snižuje. Zvěř se připravuje na zimní půst. V této době ( polovina prosince cca)  bychom již neměli zvěři předkládat bohatě energetická krmiva, spíše se zaměřit na krmiva s větším obsahem vlákniny (oves). V době bohaté sněhové pokrývky nesmíme zapomenout na kvalitní seno, letninu ( usušené mladé výhonky keřů , kopřiv, malinoviní apod.) Pokud bychom stále intenzivně předkládali energeticky bohaté krmivo, způsobíme zvěři spíše zažívací problémy. V žádném případě srnčí zvěři nepředkládáme pšenici ! Ta obsahuje velké procento lepku, který srnčí zvěř není schopna strávit a energii , kterou zvěř vynaloží na ztrávení zvěř natolik vysílí, že může uhynout.
    Celoročně je nutné předkládat zvěři sůl a to z toho důvodu, aby vyvážily podíl draslíku v přijímané potravě. 

1-6 of 6

Comments